Kvalifikační práce

Jako vzor vám může posloužit některá z dříve obhájených diplomových prací, viz www.theses.cz.

A) TITULNÍ STRANA DIPLOMOVÉ PRÁCE

Titulní strana diplomové práce musí obsahovat:

1. Název univerzity, fakulty a katedry

2. Název diplomové práce v češtině

3. Název diplomové práce v angličtině

4. Údaj o typu diplomové práce (bakalářská diplomová práce, magisterská diplomová práce)

5. Jméno autora diplomové práce

6. Studijní obor

7. Jméno vedoucího diplomové páce

8. Místo a rok odevzdání diplomové práce

B) PROHLÁŠENÍ O AUTORSTVÍ

První strana by měla obsahovat:

1. Prohlášení o úplném autorství (např.: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval/a samostatně a uvedl/a v ní všechny použité zdroje a literaturu.)

2. Místo a datum podepsání prohlášení (V Olomouci dne…)

3. Vlastnoruční podpis autora diplomové práce

C) PODĚKOVÁNÍ

Je dobrým zvykem umístit na následující stranu poděkování vedoucímu diplomové práce, případně jiným osobám, jejichž spolupráce se ukázala být klíčovou pro napsání diplomové práce. Poděkování ale není povinné.

D) OBSAH

Obsah by měl být přehledně strukturovaný podle kapitol a podkapitol práce (pro přehlednost je vhodné kapitoly a podkapitoly číslovat). Strany uvedené v obsahu musí souhlasit, přílohy je možné číslovat zvlášť. První strany DP až po Obsah se nečíslují. V Obsahu nemusí být položka „Obsah“.

E) VLASTNÍ TEXT

1. Minimální rozsah je:

u bakalářské diplomové práce 72 000 znaků včetně mezer

u magisterské diplomové práce 108 000 znaků včetně mezer

(Rozsah se stanovuje od úvodu po závěr, včetně poznámek pod čarou. Přílohy se do rozsahu nezapočítávají!)

2. Text by měl být napsán jednoduchým dobře čitelným písmem (např. Times, Garamond, Helvetica (Arial), Calibri …).

a) základní text

velikost písma 12 bodů

řádkování 1,5

zarovnání do bloku

b) poznámky pod čarou

velikost písma 10 b

řádkování 1–1,5

zarovnání doleva na praporek

c) názvy kapitol a podkapitol

velikost zhruba 14–16 bodů (případně větší podle potřeby)

d) velikost okrajů

levý (vnitřní) okraj zhruba 4 cm (u velikosti okraje, resp. okrajů se orientujte i dle rozsahu práce – velikost hřbetu, manipulace při četbě atd.)

pravý (vnější) okraj zhruba 2–3 cm

horní okraj zhruba 2–3 cm

dolní okraj zhruba 2–3 cm

e) Typografie

Citace oddělujte uvozovkami, ale neformátujte kurzivou. Kurzivu použijte na zvýraznění názvů děl.

Obecně platí, že řádek (v rámci stránky, sazby) nemá být zakončen tečkou, není-li tato tečka zároveň zakončením věty. Řádky tedy nesmí být ukončeny např. titulem, zkratkou, iniciálou apod. Dbejte také na to, aby na dvou řádcích nestály od sebe odděleny hodnoty a jednotky, ke kterým se váží (10 km apod.). Pozor na rozdíl mezi 15% a 15 %.

Pozor na správné psaní „českých“ uvozovek (namísto "anglických").

Pozor na rozlišování psaní spojovníku (-) a pomlčky (–) především v rozmezí od–do (s. 5–13, 1920–1922).

Podrobnější pravidla typografie viz:

Kočička, P. – Blažek, F.: Praktická typografie, Computer Press, Brno, 2004.

Pravdová, M. – Svobodová, I. (eds.): Akademická příručka českého jazyka. Academia, Praha, 2014.

Internetová jazyková příručka Akademie věd: prirucka.ujc.cas.cz

F) ANOTACE

Anotace v diplomové práci by měla být umístěna za závěrem práce a před seznamem použitých zdrojů.

Musí obsahovat tyto položky:

1. Příjmení a jméno autora

2. Název katedry a fakulty

3. Název diplomové práce

4. Jméno vedoucího diplomové práce

5. Počet znaků – Počet znaků se počítá včetně mezer pouze v samotném textu diplomové práce (tedy od úvodu po závěr, bez úvodních formulí, anotace a seznamu literatury, ale včetně poznámek pod čarou).

6. Počet příloh (Přílohy by měly být umístěny za seznamem literatury.)

7. Počet titulů použité literatury

8. Klíčová slova (5–10 klíčových slov)

9. Anotace diplomové práce (stručné shrnutí záměru a obsahu práce a hlavních myšlenek zhruba na 5–10 řádků, cca 600 znaků včetně mezer)

G) RESUMÉ

Povinnou součástí DP je  resumé ve dvou cizích jazycích v rozsahu 1800–2400 znaků.

H) BIBLIOGRAFICKÉ CITACE

Ve své práci citujte podle platné normy Chicago. Návod k využití této normy naleznete na:

http://www.chicagomanualofstyle.org/tools_citationguide/citation-guide-1.html

Pozn. k citacím tzv. dynamických webových stránek

Bibliografické databáze Historického ústavu AV ČR, biblio.hiu.cas.cz, heslo „Josef Dobrovský“ [cit. 1. 1. 2011].

(neuvádějte tedy adresu výsledku dotazu, tj.: biblio.hiu.cas.cz/cgi-bin/search.cgi/)

Kromě níže nabízených témat si studenti uměnovědného studia mohou zvolit jakékoli téma ze stávající nabídky KMU (z nabídky pro studenty muzikologie), KDU (z nabídky pro studenty divadelní vědy nebo filmové vědy, resp. pro uměnovědné studenty), DVU (pro studenty dějin výtvarných umění, resp. uměnovědné studenty).

Studenti si mohou rovněž zvolit téma vlastní, katedrami nevypsané, v tomto případě pak osloví příslušného pedagoga – vedoucího práce, do jehož odborné kompetence spadá tematické zaměření práce.

Mgr. Jan Blüml, Ph.D. 

Rámcová témata bakalářských prací (nutno specifikovat na základě konzultace; po domluvě je možné vybrat i téma z okruhu prací pro muzikology)

• Historie kritických teorií populární hudby

• Textové analýzy písní vybraných umělců populární hudby (tematický rozbor)

• Vývoj populárně hudební publicistiky ve střední Evropě (na příkladu vybraných periodik)

• Populární hudba a škola (historie, vývoj, problémy apod.)

• Historie vybraného jevu (osobnost, instituce, styl atp.) české populární hudby založená na původním pramenném výzkumu (archivy, rozhovory s pamětníky atp.)

• Životopis významného muzikologa či publicisty z okruhu výzkumu populární hudby

• Vybrané otázky k dějinám hudební kritiky/publicistiky 

Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

• Kultura v regionu ve vymezeném časovém rozpětí

• „Bál“ jako měšťanský fenomén 19. století

• Prostory olomouckých kulturních produkcí v 19. století

• Dějiny kulturní spolkové činnosti ve zvoleném regionu

• Estráda, forma kulturního vyžití pracujících v 50. letech 20. století

• Hudebně-zábavné divadlo na scéně německého divadla v Olomouci. (časový výsek)

• Opereta na českých scénách v 1. polovině 20. století

• Sociologický výzkum publika zvoleného uměleckého žánru

• Historie, současnost a analýza vybraného kulturního zařízení

Mgr. et Mgr. Martina Stratilková, Ph.D.

• Muzikoterapie u specifických indikací (k další specifikaci)

• Hudba v prostředí obchodu – empirický výzkum

• Vliv hudby na kognitivní výkon – empirický výzkum

• Umělecké prostředky v psychologické diagnostice (k další specifikaci, zejm. zaměření na výtvarný projev)

• Umělecké prostředky v terapii (k další specifikaci – podle indikací, uměleckých prostředků)

• Hudba na pozadí – očekávání, vzorce 

• Oblíbené skladby a jejich subjektivní význam 

• Fenomén flow při hudebních činnostech 

• Autobiografická hudební paměť 

• Hudební trénink a time management   

MgA. Marek Keprt, Ph.D.

• Erich Wolfgang Korngold: Klavírní koncert op. 17

• 15 let festivalu MusicOlomouc

• Soudobá hudba v repertoáru českých symfonických orchestrů

• Analýza díla méně známého autora klasicismu či romantismu (specifikace po dohodě)

• Analýza díla, či děl méně známého představitele východoevropské hudby 2. poloviny 19. století a začátku 20. století (specifikace po dohodě)

• Interpretační analýza významného klavírního interpreta (specifikace po dohodě)

• Srovnávací interpretační analýza významného díla či skupiny děl (specifikace po dohodě)

• Klavírní repertoár pro levou ruku sólo

Mgr. Jan Blüml, Ph.D.

Rámcová témata bakalářských a magisterských prací (nutno specifikovat na základě konzultace)

Česká populární hudba

• Analýza tvorby skladatele české populární hudby (Jindra, Marat, Svoboda, Skoumal a další)
• Komentovaná bibliografie k české populární hudbě po roce 1968
• Recepce vybraných umělců/stylů angloamerické populární hudby v komunistickém Československu
• Zpracování vybrané hudební instituce se zaměřením na populární hudbu (Divadlo hudby - Praha, Ostrava, Brno,… hudební festivaly atd.)
• „Bílé blues“: blues ve středoevropském prostoru (historie, funkce, význam, stylová a žánrová specifika, komparace s původní formou, otázky autenticity apod.)
• Vliv Jazzové sekce na hudební kulturu československých regionů
• Vývoj populárně hudební publicistiky ve střední Evropě (na příkladu vybraných periodik)
• Populární hudba a škola (historie, vývoj, problémy apod.)
• Životopis významného muzikologa či publicisty z okruhu výzkumu populární hudby

Obecně populární hudba

• Problematika teorie populární hudby (přehledová práce zaměřená na možnosti výzkumu populární hudby; srovnávání a klasifikace přístupů v oblasti hudební analýzy, sociologického, kulturně historického a jiného pojetí populární hudby atp.)
• Hudební analýza tvorby vybraného umělce (Beatles, Bowie, Bush, Oldfield atd.)
• Stylové a žánrové vymezení vybraného směru populární hudby
• Teoretické, estetické, společenské, politické a jiné aspekty hudební fúze v populární hudbě
• Kategorie autenticity v populární hudbě
• Protest song – typologie, klasifikace, funkce, vědecké a jiné reflexe
• Kompoziční principy v populární hudbě (hudba vs. text, obsah vs. forma, nositelé uměleckého významu, uvědomělá umělecká reflexe vs. spontánní tvořivost apod.)
• Výzkum populární hudby prostřednictvím fenoménu „cover verze“
• Historie kritických teorií populární hudby
• Populární hudba a technika (vzájemné vztahy, determinace, populární hudba jako sekundární projev industriální společnosti, estetické souvislosti apod.

Jiné

• Historie české muzikologie (tematické zaměření oboru a jeho proměny v konkrétních historických etapách)
• Vybrané otázky k dějinám hudební kritiky/publicistiky

MgA. Marek Keprt, Ph.D.

• Komplexní analýza vybrané skladby klasicismu nebo romantismu
• Issay Dobrowen: Klavírní koncert op. 20
• Sergej Ljapunov: Klavírní koncert č. 2 op. 38
• Erich Wolfgang Korngold: Klavírní koncert op. 17
• Soudobá hudba v repertoáru českých symfonických orchestrů
• Analýza vybraného klavírního díla, nebo skupiny děl méně známého představitele ruské 2. poloviny 19. století a začátku 20. století (F. Blumenfeld, I. Dobrowen, S. Ljapunov, l. Sabanějev, A. Arenskij aj.)
• Analýza interpretačního stylu významného klavírního interpreta (specifikace po dohodě)
• Srovnávací interpretační analýza významného díla či skupiny děl (specifikace po dohodě)

Doc. PhDr. Jiří Kopecký, Ph.D.

• Hudebně kritické dílo Karla Knittla
• Bohumil Benoni (barytonista Národního divadla)
• Adolf Čech, dirigent Národního divadla
• Tereza Stolzová (světově proslulá sopranistka)
• Přijetí zahraničních hudebních umělců českou veřejností 19. století (G. Rossini,
• C. Saint-Saëns, G. Meyerbeer /včetně premiér v českém překladu/, R. Wagner, F. Liszt, K. Goldmark, M. Reger; hostující zpěvoherci, instrumentalisté atd.)
• Písně českých skladatelů 19. století (Z. Fibich, K. Bendl atd.)
• RKZ a hudba (lze také jako Mgr. téma)
• B. Smetana/A. Dvořák/Z. Fibich/L. Janáček/B. Martinů ve filmu
• Mladá léta Zdeňka Nejedlého

Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

• Zpracování pozůstalosti významné osobnosti (skladatele, dirigenta, interpreta, organizátora hudební kultury, muzikologa) působící ve zvoleném regionu a uložené v tamějším archivu.
• Zpracování historie hudebně spolkové společnosti ve zvoleném regionu.
• Výběr jedné ze symfonických básní Josefa Suka (geneze, analýza, recepční historie)
• Výběr jedné ze symfonických básní Vítězslava Nováka (geneze, analýza, recepční historie).
• Výběr jednoho operního díla Vítězslava Nováka (geneze, analýza, recepční historie díla).
• Symfonie Asrael op. 27 Josefa Suka (geneze, analýza, recepční historie díla).
• Vítězslav Novák: Pan (geneze, analýza, recepční historie díla).
• Jaroslav Vogel. Život a dílo.
• Reflexe II. vídeňské školy v meziválečné české hudební kultuře.
• Dějiny vybrané hudební instituce na pozadí dobové společnosti.
• Hudebně sociologický výzkum publika vybraného hudebního žánru.
• Hudební zábavné divadlo na scéně německého městského divadla v Olomouci. (Časový výsek.)
• Operní scéna v německém městském divadle v Opavě. (Časový výsek.)
• Zpracování profilu života a díla, resp. zvoleného výseku díla či tvůrčího období českého soudobého skladatele – např.: Bodorová Silvie, Havelka Svatopluk, Jirásek Jan, Kalabis Viktor, Kohoutek Ctirad, Kurz Ivan, Novák Jan, Parsch Arnošt, Piňos Alois, Pudlák Miroslav, Slavický Milan, Smolka Martin, Tichý Vladimír, Vostřák Zbyněk, Zouhar Vít, Zouhar Zdeněk aj.

Témata jsou formulována obecně, mohou být dále konkretizována podle toho, zda bude práce bakalářská či magisterská.

Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D.

• Problematika edičních projektů v českých zemích (historie kritického vydávání vybraných skladatelů, analýza edičních zásad, problematika pramenné základny apod.) – Bc.
• Popis a analýza sbírky starších libret z knihovny Arcibiskupského zámku Kroměříž – Bc.
• Charakteristika dosud nezpracované sbírky hudebnin z doby před rokem 1800 z vybrané lokality – Vlastivědné muzeum Olomouc, Ostravské muzeum (Pražmové) – Bc.
• Spartace, edice a analýza skladby dle vlastního výběru z období 17. a 18. století (buď skladatel českého původu, nebo na základě pramenů moravské provenience) – Bc. i Mgr.

Příklady:

1) Girolamo Pera – Stabat Mater (maestro di cappela biskupa Schrattenbacha)

2) Giovanni Battista Pergolesi – Il Nerone (Kroměříž)

3) Ignaz Holzbauer – La Passione di Giesu Christo (Kroměříž)

4) Francesco Peli, Giovanni Battista Bononcini aj. – chrámové skladby (Kroměříž)

5) Karl Ditters z Dittersdorfu – chrámová hudba, oratoria

• Díla skladatelů olomouckých biskupů z období baroka a klasicismu: Giovanni Battista Alouisi, Pavel Josef Vejvanovský, Heinrich Ignaz Franz Biber, Václav Matyáš Gurecký, Josef Gurecký, Anton Neumann, Josef Puschmann apod.
• Slezské zámecké kapely – pramenný výzkum (archiválie, matriky apod.) – Bc. i Mgr.

Mgr. et Mgr. Martina Stratilková, Ph.D.

• Hudba a osobní rozvoj
• analýza skladby Josefa Suka 
• Muzikoterapie u specifických indikací 
• Empirický psychologický výzkum v Čechách a jeho historie 
• Empirický výzkum hudebního významu 
• Hudba v prostředí obchodu – empirický výzkum 
• Vliv hudby na kognitivní výkon – empirický výzkum 
• Hudba na pozadí – očekávání, vzorce 
• Oblíbené skladby a jejich subjektivní význam 
• Fenomén flow při hudebních činnostech 
• Autobiografická hudební paměť 
• Hudební trénink a time management   

PhDr. Marian Šidlo Friedl, Ph.D.

• Muzak – historie a vymezení termínu, hudební charakteristiky, český kontext
• Malý cimbál v depozitářích českých muzeí
• Katalogizace soukromé sbírky hudebních nástrojů Vlastislava Matouška (Bc., Mgr.)
• Etnické/elektronické hudební nástroje v soudobé vážné hudbě (Bc., Mgr.)
• Nové hudební nástroje (Bc., Mgr.)

Mgr. Jan Blüml, Ph.D.

Rámcová témata bakalářských a magisterských prací (nutno specifikovat na základě konzultace) 

Česká populární hudba

• Analýza tvorby skladatele české populární hudby (Jindra, Marat, Svoboda, Skoumal a další)
• Komentovaná bibliografie k české populární hudbě po roce 1968
• Recepce vybraných umělců/stylů angloamerické populární hudby v komunistickém Československu
• Zpracování vybrané hudební instituce se zaměřením na populární hudbu (Divadlo hudby - Praha, Ostrava, Brno,… hudební festivaly atd.)
• „Bílé blues“: blues ve středoevropském prostoru (historie, funkce, význam, stylová a žánrová specifika, komparace s původní formou, otázky autenticity apod.)
• Vliv Jazzové sekce na hudební kulturu československých regionů
• Vývoj populárně hudební publicistiky ve střední Evropě (na příkladu vybraných periodik)
• Populární hudba a škola (historie, vývoj, problémy apod.)
• Životopis významného muzikologa či publicisty z okruhu výzkumu populární hudby 

Obecně populární hudba

• Problematika teorie populární hudby (přehledová práce zaměřená na možnosti výzkumu populární hudby; srovnávání a klasifikace přístupů v oblasti hudební analýzy, sociologického, kulturně historického a jiného pojetí populární hudby atp.)
• Hudební analýza tvorby vybraného umělce (Beatles, Bowie, Bush, Oldfield atd.)
• Stylové a žánrové vymezení vybraného směru populární hudby
• Teoretické, estetické, společenské, politické a jiné aspekty hudební fúze v populární hudbě
• Kategorie autenticity v populární hudbě
• Protest song – typologie, klasifikace, funkce, vědecké a jiné reflexe
• Kompoziční principy v populární hudbě (hudba vs. text, obsah vs. forma, nositelé uměleckého významu, uvědomělá umělecká reflexe vs. spontánní tvořivost apod.)
• Výzkum populární hudby prostřednictvím fenoménu „cover verze“
• Historie kritických teorií populární hudby
• Populární hudba a technika (vzájemné vztahy, determinace, populární hudba jako sekundární projev industriální společnosti, estetické souvislosti apod.) 

Jiné

• Historie české muzikologie (tematické zaměření oboru a jeho proměny v konkrétních historických etapách)
• Vybrané otázky k dějinám hudební kritiky/publicistiky

MgA. Marek Keprt, Ph.D.

• Soudobá hudba v repertoáru českých symfonických orchestrů
• Klavírní dílo vybraného představitele ruské avantgardy počátku 20. století (např. Mosolov, Stančinskij, Sabanějev, Krein.)
• Ptáci a hmyz v "předmessianeovské" klavírní tvorbě
• Vybraná témata z hudby 2. poloviny 20. století (spektralismus, sónická hudba atd.)
• Tristan Murail: Une relecture des Kinderszenen. Murail a Schumann.
• Portrét významné české skladatelské osobnosti střední a starší generace (specifikace po dohodě)
• Chopinovy etudy a jejich různá zpracování, transkripce, parafráze (Leopold Godowsky, Bernhard Lang aj.)
• Klavírní repertoár pro levou ruku sólo

doc. PhDr. Jiří Kopecký, Ph.D.

• Zdeněk Fibich: Blaník
• Symfonické básně Zdeňka Fibicha
• F. A. Šubert a Národní divadlo
• Premiéry děl Richarda Wagnera v českém překladu do roku 1900
• Česká libreta v německých překladech (případ Ludwiga Hartmanna)
• Weberův Čarostřelec v českém překladu
• Hudební divadlo na přelomu 19. a 20. století (J. B. Foerster, K. Kovařovic, O. Ostrčil, O. Nedbal, L. V. Čelanský, J. Kàan z Albestů, Ludvík Lošťák atd.)
• Recepce díla Richarda Strausse v českých zemích kolem roku 1900
• Recepce díla Gustava Mahlera v českých zemích kolem roku 1900
• Mozartovství v českých zemích druhé poloviny 19. století (1882 – Únos ze Serailu, 1856, 1891 atd.)
• Otevření Národního divadla 1883 (debaty o repertoáru, plány atd.)
• Vybraná témata k opernímu provozu v Olomouci mezi léty 1770–1878 (vztah mezi operou, singspielem a fraškou, resp. operetou, ředitelské období F. Bluma, C Königa atd.)
• Základní umělecké školy a organizace hudebního života
• Základní umělecké školy a zahraniční spolupráce

doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

• Zpracování pozůstalosti významné osobnosti (skladatele, dirigenta, interpreta, organizátora hudební kultury, muzikologa) působící ve zvoleném regionu a uložené v tamějším archivu
• Zpracování historie hudebně spolkové společnosti ve zvoleném regionu.
• Výběr jedné ze symfonických básní Josefa Suka (geneze, analýza, recepční historie
• Výběr jedné ze symfonických básní Vítězslava Nováka (geneze, analýza, recepční historie
• Výběr jednoho operního díla Vítězslava Nováka (geneze, analýza, recepční historie díla
• Symfonie Asrael op. 27 Josefa Suka (geneze, analýza, recepční historie díla
• Vítězslav Novák: Pan (geneze, analýza, recepční historie díla
• Jaroslav Vogel. Život a dílo.
• Reflexe II. vídeňské školy v meziválečné české hudební kultuře
• Dějiny vybrané hudební instituce na pozadí dobové společnosti
• Hudebně sociologický výzkum publika vybraného hudebního žánru
• Hudební zábavné divadlo na scéně německého městského divadla v Olomouci. (Časový výsek
• Operní scéna v německém městském divadle v Opavě. (Časový výsek.)
• Zpracování profilu života a díla, resp. zvoleného výseku díla či tvůrčího období českého soudobého skladatele – např.: Bodorová Silvie, Havelka Svatopluk, Jirásek Jan, Kalabis Viktor, Kohoutek Ctirad, Kurz Ivan, Novák Jan, Parsch Arnošt, Piňos Alois, Pudlák Miroslav, Slavický Milan, Smolka Martin, Tichý Vladimír, Vostřák Zbyněk, Zouhar Vít, Zouhar Zdeněk aj.

 Témata jsou formulována obecně, mohou být dále konkretizována podle toho, zda bude práce bakalářská či magisterská. 

Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D.

• Slezské zámecké kapely – pramenný výzkum (archiválie, matriky apod.) – Bc. i Mgr.
• Spartace, edice a analýza skladby dle vlastního výběru z období 17. a 18. století (buď skladatel českého původu, nebo na základě pramenů moravské provenience) – Bc. i Mgr.

Příklady:

1) Girolamo Pera – Stabat Mater (maestro di cappela biskupa Schrattenbacha)

2) Giovanni Battista Pergolesi – Il Nerone (Kroměříž)

3) Ignaz Holzbauer – La Passione di Giesu Christo (Kroměříž)

4) Francesco Peli, Giovanni Battista Bononcini aj. – chrámové skladby (Kroměříž) 

4) Karl Ditters z Dittersdorfu – chrámová hudba, oratoria

5) Díla skladatelů olomouckých biskupů z období baroka a klasicismu: Giovanni Battista Alouisi, Pavel Josef Vejvanovský, Heinrich Ignaz Franz Biber, Václav Matyáš Gurecký, Josef Gurecký, Anton Neumann, Josef Puschmann apod.

Mgr. et Mgr. Martina Stratilková, Ph.D.

• Antonín Sychra a jeho teorie hudebního významu
• Recepce intonační teorie
• Empirický psychologický výzkum v Čechách a jeho historie 
• Empirický výzkum hudebního významu 
• Hudba v prostředí obchodu – empirický výzkum
• Vliv hudby na kognitivní výkon – empirický výzkum 
• Hudba na pozadí – očekávání, vzorce 
• Oblíbené skladby a jejich subjektivní význam 
• Fenomén flow při hudebních činnostech 
• Autobiografická hudební paměť 
• Hudební trénink a time management  

PhDr. Marian Šidlo Friedl, Ph.D.

• Hudba subkultur – role hudby při tvorbě identity v současném rychle se proměňujícím světě globálních interakcí na příkladu vybrané subkultury

• World music – pop 21. století? - mechanismy produkce a distribuce world music na vybraných příkladech

• Katalogizace soukromé sbírky hudebních nástrojů Vlastislava Matouška (Bc., Mgr.)
• Etnické/elektronické hudební nástroje v soudobé vážné hudbě (Bc., Mgr.)
• Nové hudební nástroje (Bc., Mgr.)

1.     Student bakalářského studijního programu si téma bakalářské diplomové práce (BP) volí v letním semestru 2. ročníku svého studia. Student navazujícího magisterského studijního programu si téma magisterské diplomové práce (DP) volí v zimním semestru 1. ročníku studia.

2.       Zveřejnění témat BP/DP a jejich zadání probíhá dle harmonogramu FF UP. Vyplněná a podepsaná zadání nechá student ve trojím vyhotovení podepsat vedoucím práce a vedoucí katedry, jeden výtisk si ponechá (vkládá se do hotové práce!) a dva odevzdá příslušné referentce studijního oddělení.

3.        Pokud dojde k zásadní změně tématu BP/DP, je student povinen nové zadání po souhlasu vedoucího práce znovu vytisknout a v požadovaném počtu exemplářů odevzdat + přiložit Souhlas se změnou tématu (formulář ke stažení na stránkách studijního oddělení). Pokud dojde jen k dílčí úpravě názvu práce, student uvede přesný konečný název práce před jejím odevzdáním (včetně anglického překladu a ostatních požadovaných náležitostí) do formuláře „Doplnit údaje o DP/BP“ v IS STAG.

4.       Student absolventského ročníku si zapisuje předmět BCDP, resp. MADP (obhajoba kvalifikační práce) společně s ostatními předměty v zimním nebo letním semestru.

5.       Katedra vypíše na obhajobu BP/DP samostatný termín, na který se student přihlašuje/odhlašuje  stejným způsobem jako na běžnou zkoušku.

6.       Diplomant musí podle pokynů vedoucího práce absolvovat pravidelné konzultace, resp. navštěvovat diplomové semináře. Tyto konzultace jsou součástí předmětu Konzultace bakalářské práce/Seminář k diplomové práci/Konzultace magisterské práce. Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání 20NS prokonzultovaného textu (40NS v kombinovaném studiu).

7.        Diplomant by měl včas informovat vedoucího diplomové práce o eventuálních potížích, které mu brání ve zpracování diplomového úkolu.

8.       Minimální rozsah BP je 40 normostran (bez příloh), tj. 72 000 znaků (s mezerami), minimální rozsah DP je 60 normostran (bez příloh), tj. 108 000 znaků (s mezerami).

9.       Úvodní čestné prohlášení musí obsahovat také pasáž stvrzující obsahovou původnost práce. Autoři prací nepůvodních, tzn. plagiátů (např. s využitím textů stažených z internetu, bez uvedení zdrojů) budou přísně postihováni.

10.  Před odevzdáním BP/DP na katedře je student povinen vložit její konečné znění do IS STAG (postup viz níže) a zaevidovat ji na studijním oddělení FF UP.
i.    vyplnit předlohu anotace diplomové práce a vložit ji na závěr vytištěné práce, před seznam literatury
ii.    vytisknout potvrzení o vložení BP/DP do IS STAG
iii.    doplnit údaje o diplomové práci ve Formuláři na doplnění údajů o kvalifikační práci
iv.    podepsané potvrzení a Formulář spolu s výtisky diplomové práce předloží student na studijním oddělení v termínu uvedeném v harmonogramu FFUP.

11.   Formulář na doplnění / opravu údajů student otevře následujícím postupem: Po přihlášení do portálu rozklikněte vpravo odkaz Odevzdávání kvalifikační práce. Vyberte link Doplnit údaje o bakalářské / diplomové práci. Po zadání všech náležitostí dokument vytiskněte jedenkrát (Tisk údajů o kvalifikační práci. Formát PDF) a podepsaný předejte na studijní oddělení při zaevidování hotové DP před jejím odevzdáním na katedře. Student po přihlášení do portálu najde podrobný popis postupu vkládání BP/DP do STAGu po zalogování na úvodní stránce portálu v záložce Studium a výuka na horní liště – IS STAG - Informace a návody – Prezentace STAGu.  Odkaz „Ukázka role "student" v IS STAG přes portál“.

12.   Obhajoba BP/DP nemusí předcházet ústní části SZZk.

13.   Student je povinen se k obhajobě BP/DP a k ústní části SZZk přihlásit ve STAGu. Bez přihlášení se na zkouškový termín obhajoby student nebude připuštěn k obhajobě! Přesný harmonogram obhajob katedra zveřejňuje vždy po ukončení zápisu na termín obhajoby.

Postup pro vložení BP/DP do IS STAG a její evidenci:

1. Přihlásit se do Portálu UP
2. Vybrat menu „Odevzdávání kvalifikační práce“ (vpravo uprostřed).
3. Vybrat odkaz „Doplnit údaje o kvalifikační práci“.
4. Vyplnit údaje o kvalifikační práci a uložit je.
5. Vybrat odkaz „NAHRÁT SOUBOR (Odevzdat práci v elektronické podobě). Jméno souboru je vhodné zvolit tak, aby bylo shodné s příjmením studenta a obsahovalo název kvalifikační práce.
6. Vložit odkaz na umístění souboru s kvalifikační prací a načíst jej.
7. Zvolit typ souboru kvalifikační práce.
8. Pokud tomu nebrání okolnosti hodné zřetele – viz příkaz rektora č. 3/2009 (rozhoduje vedoucí kvalifikační práce či školitel) zatrhnout „ANO zpřístupnit veřejnosti“.
9. Pokud tomu nebrání okolnosti hodné zřetele (rozhoduje vedoucí kvalifikační práce či školitel) zatrhnout Časové zpřístupnění práce – „Ihned po odevzdání práce“.
10. Kliknout na „Nahrát a uložit soubor…“
11. Vybrat  „Tisk údajů o kvalifikační práci. Formát PDF“, dokument se vytvoří a Vy jej následně vytiskněte.

Postup odevzdání ZP (Průvodce studiem a organizace studia: Filozofická fakulta UP (upol.cz):

1. Soubor ZP nahrajte do IS STAG a vyplňte formulář „Doplnit údaje…“ včetně anotací a dalších požadovaných údajů;
2. Vyplněný formulář zašlete v podobě naskenované PDF přílohy z Vaší univerzitní e-mailové adresy na e-mailovou adresu své studijní referentky (jméno své studijní referentky najdete po přihlášení do portálu); termín pro odevzdání formuláře najdete v harmonogramu příslušné katedry;
3. Studijní referentka Vám zašle odpovědní e-mail s potvrzením o obdržení formuláře a uzavření nahraného souboru v IS STAG – Vaše ZP je považována za odevzdanou;
4. V souvislosti s R-B-17/08-ÚZ01 - Zadání tématu, odevzdávání a evidence údajů o bakalářské, diplomové, disertační práci a rigorózní práci a způsob jejich zveřejnění (1. úplné znění) odevzdáváte svou práci v tištěné podobě jen v případě, že to vyžaduje katedra, na které práci píšete (viz informace na jednotlivých katedrách).

Dodatečné informace

Obecné informace o kvalifikačních pracích a jejich náležitostech naleznete ve směrnici děkana č. 9/2017. bude uveden odkaz na 9/2016

Odevzdané kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, disertační, rigorózní) jsou veřejně přístupné na Portálu UP – Kvalifikační práce nebo na https://theses.cz/

Základní pokyny je možné nalézt na: www.ff.upol.cz/studenti/pruvodce-studiem/pruvodce-studiem-a-organizace-studia/