Absolventi

Hudební vědu jsem studoval jako druhý obor. Když jsem přišel do Olomouce, už jsem měl skoro dostudovanou Fakultu managementu a ekonomiky ve Zlíně. To, že jsem poznal dvě hodně rozdílné školy a dva naprosto rozdílné přístupy, byla pro mě jedna z nejcennějších životních zkušeností. Opositum velmi strohých a na odrážkové seznamy zaměřených výčtů ekonomických fakt a stejně strohého přístupu pedagogů na jedné straně, a na straně druhé hluboce filozofického pohledu na věci, o kterých se v konečném důsledku vždy dá říct něco úplně jiného, než by člověka na první pohled vůbec mohlo napadnout, je něco, co bych mohl každému člověku více než doporučit. Popravdě, nechtěl bych přijít ani o jedno z toho. Studium muzikologie mou cestu poznamenalo velmi výrazně. Vlastně většina toho, čím se na univerzitě ve výzkumné rovině zabývám, souvisí s hudbou nebo kulturou. Jako vysokoškolskému pedagogovi mi kromě toho pobyt na muzikologii dal přesvědčení a jistotu, že to podstatné, co se člověk na vysoké škole naučí, se nestane přímo na hodinách výuky, ale spíš v pauzách mezi nimi. 

Studium na olomoucké Katedře muzikologie zásadně ovlivnilo mé další profesní uplatnění. Osvojením různorodých kompetencích v rámci bohaté nabídky studijního oboru Teorie a dějiny hudebního umění jsem mohl výraznějším způsobem uskutečňovat některé své plány a vize. Kromě toho olomoucká katedra vždy měla osobitého ducha a skvělou komorní heterogenní skupinu studentů a pedagogů.   

Téma mé bakalářské práce o „jazzových“ skladbách Bohuslava Martinů mě přivedlo do Institutu Bohuslava Martinů v Praze, kde jsem po studiu také rovněž hned získala zaměstnání. Díky propagaci a badání o Martinů jsem se dostala do úzkého kontaktu s nejvýznamnějšími hudebními institucemi u nás (Národní muzeum, Národní divadlo, Festival Pražské jaro, Divadelní ústav atd.). Olomouc mi zůstala hluboko v srdci. Jako pořadatelka v Moravské filharmonii Olomouc jsem mohla být pět let přítomna téměř na každém abonentním koncertě a zažívat krásnou atmosféru Reduty. V barokním areálu Klášterního Hradiska se konaly nezapomenutelné koncerty komorní hudby. Jeden rok jsem měla možnost zpívat v legendárním akademickém sboru Žerotín. Upřímně závidím budoucím studentům muzikologie krásné prostory Konviktu.

Co mi dalo studium muzikologie v Olomouci? Na to rozhodně neexistuje jednoduchá odpověď. Bylo toho mnoho, v prvé řadě samozřejmě stojí pomyslné podhoubí pro další odbornou činnost v oblasti hudební kultury. Dále neocenitelné znalosti a zkušenosti předávané osobnostmi, které v rámci katedry přednášely, jako například Ivan Poledňák, Jiří Sehnal, Stanislav Tesař a mnoho dalších. Určitě je ale také nutné vzpomenout navázání nových profesních a sociálních vazeb či přátelství.

Možnosti… je na studentovi, které  z nich pojme a jak je uchopí. Tužka se totiž musí ořezat, jinak se s ní nic nenapíše… Možná jsem měla představy, které se v budoucnu nenaplnily, ale studium byl zdroj poznání  ve všech směrech a odrazový můstek, bez něhož bych nepostoupila dál a nepotkala mne ani žádná pracovní výzva.

„Studium muzikologie mi ukázalo, co všechno ještě o hudbě nevím, a naučilo mě klást si nad ní stále nové otázky, což je podle mne ve vědě (a nejen v ní) to nejdůležitější. Kromě toho jsem tu potkal řadu lidí, kteří mě ovlivnili v mnoha ohledech, akademických i zcela neakademických.“

"Studium hudební vědy mi umožnilo, aby se moje záliby, tedy hudba a historie, staly mou profesí."