Lidé

ŽIVOTOPIS A BIBLIOGRAFIE

muzikoložka, pedagožka, narozena 9. 6. 1947, Krnov.

Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v rodišti (1965) absolvovala na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci studium oborů hudební výchova - čeština (1970) a klavír - zpěv sólo (1971). V době studia vyučovala hře na klavír na Lidové škole umění v Krnově a zároveň spolupracovala s Krnovským dětským sborem. Po absolutoriu krátce pracovala jako lektorka klavírní hry v olomouckém Parku kultury a oddechu, v roce 1971 se stala asistentkou Roberta Smetany při řešení badatelského programu o českých světských písních zlidovělých a 1972 podnikla srovnávací sběratelskou sondu těchto písní na Jindřichohradecku a Valašsku (materiál obsahoval přes tisíc záznamů českých lyrických zlidovělých písní, výsledky sběru byly vtěleny do studie K problematice zlidovělých písní, in Sborník Vlastivědné společnosti muzejní, Olomouc 1973). Byla 1973 převedena jako učitelská síla na katedru hudební vědy a výchovy, po zrušení katedry v roce 1980 přešla na katedru teorie kultury a 1989 se podílela na znovuobnovení studia hudební vědy na filozofické fakultě; na samostatné katedře muzikologie působí dosud. PhDr. 1974 na základě práce Vokální tvorba Pavla Bořkovce, daląí studium bylo spojeno se stážemi v zahraničí: krátkodobě Maďarsko (Pecs, Ústav Zoltána Kodálye, 1974), NDR (Berlín, Humboldtova univerzita, 1975), SSSR (tříměsíční pobyt v Moskvě: konzervatoř, Ústav Gněsinových, hudební fakulta Lomonosovovy univerzity, 1976); postgraduální kurz hudební teorie absolvovala na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze 1980-82 u Karla Risingra. Hod-nost CSc. získala 1985 na základě disertace Základní tendence soudobé české tvorby pro dětské sbory, habilitovala se 1994 na univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s monografií Pavel Bořkovec.

Na olomoucké muzikologické katedře vyučuje hudební analýzu, hlasovou výchovu, dějiny hudby 20. století, dějiny a estetiku sborového zpěvu, dějiny a didaktiku hudební výchovy. Je autorkou koncepce přípravného kurzu pro uchazeče o studium, ąkolitelkou doktorandského studia, řeąitelkou řady projektů Fondu rozvoje vysokých ąkol, organi-zuje studentské odborné soutěže fakultní i celostátní. Organizační činnost vyvíjí též mimo fakultu: téměř dvacet let byla členkou výboru a dalších komisí mezinárodního festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc, po přijetí do Svazu českých skladatelů a koncertních umělců se podílela na přípravách konference Janáčkiana v Ostravě. Po vzniku Asociace hudebních umělců a vědců stála u zrodu Tvůrčího centra v Olomouci a byla jeho první předsedkyní (1989-95), je členkou různých odborných komisí (např. Nadace Český hudební fond) a výborů (Česká hudební rada, Nadace Františka Lýska, Společnost Zdeňka Fibicha, Česká muzikologická společnost, Spolek pro komorní hudbu v Olomouci, Tvůrčí centrum AHUV v Olomouci, ad.).

Badatelsky se orientuje na několik problémových oblastí, předevąím na sborovou tvorbu a dějiny české hudby 20. století, kde výsledkem jsou předevąím samostatné publikace Pavel Bořkovec (heslo o Bořkovcovi zpracovala i pro The New Groves Dictionary of Music and Musicians, 2. edition, London 2001) a Cantus iuventutis. Rovněž další okruh zájmu (vztah hudby a slova) vedl ke vzniku řady prací. Burešová se uplatňuje i jako editorka především notových sborníků pro dětské sbory, jež souvisely s akcemi Svátky písní Olomouc (K slavnostním příležitostem, 1983; Domove líbezný, 1984; Dny radosti, 1985; Folklórní inspirace, 1986; Komu píseň zpíváme, 1986; Pojeďte s námi, 1987; Veljo Tormis, 1987; Louka na jaře, 1988; Život jako písnička, 1988), ale také sborníků Copak to ale za mozeka hraje? Hanácké zpěvohry 18.století (s Eduardem Petrů, Ostrava 1985), Kritické edice hudebních památek I (Olomouc 1996, UP, s Janem Vičarem) a Pomněnky - Pampeliąky. Výběr ze sbírek lidových písní v úpravě Frantiąka Lýska (Brno 1998) ad. Dlouhodobě se zaměřuje i na popularizaci hudby: zveřejnila přes 300 recenzí, kritik, programových brožur, propagačních letáků o skladatelích, atd., vystoupila na konferencích doma i v zahraničí (Německo, Polsko, Rusko, Maďarsko, Bulharsko, Slovinsko).

Profil v Českém hudebním slovníku

www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php

Knižní publikace

Pavel Bořkovec (Olomouc 1994).

Cantus iuventutis(Olomouc 2003).

Drobnější samostatné publikace

Příspěvek k problematice vztahu hudby a slova v prvních desetiletích XX. století (Ostrava 1979, Městské kulturní středisko).

K některým otázkám současné české sborové tvorby pro děti (Olomouc 1984, Park kultury a oddechu).

Soudobá česká sborová tvorba pro děti předąkolního věku (Praha 1986, Ústav pro kulturně výchovnou činnost).

Studie a stati v odborném tisku (výběr)

Česká dětská sborová tvorba v sedmdesátých letech XX. století jako nová estetická kva-lita (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fac. phil., Culturologica 1, Olomouc 1984, s. 71-81).

O deklamaci v soudobých sborech pro děti (sborník Dětský sborový zpěv jako součást národní kultury, Olomouc 1986, Česká hudební společnost a PKO, s. 30-42).

Výběrová bibliografie k oblasti teorie sborové praxe (Bulletin č. 6, Informační centrum dětského sborového zpěvu, PKO Olomouc 1985, s. 30-42).

Veljo Tormis - pěvec národa (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 5, s. 222-223).

Gorkij v naąí hudbě (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 12, s. 26-29).

Česko-ruské vztahy v hudebních časopisech dvacátých let (sborník Československo-sovětské literární a kulturní vztahy I, Olomouc 1989, s. 275-294).

Sovětská hudba v meziválečném období u nás (sborník Janáčkiana 1988, Ostrava 1989,s. 64-70).

Der Rattenfänger von Pavel Bořkovec (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica - Aesthetica 12, 1993, Musicologica I, s. 49-64).

Die Olmützer Zeitschrift Beethoven (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Phi-losophica - Aesthetica 12, 1993, Musicologica I, s. 109-113).

Zu den Stilprinzipien im Schaffen von Pavel Bořkovec (sborník Musikgeschichte zwis-chen Ost- und Westeuropa, Tagungsbericht, Chemnitz 1995, s. 159-163).

Lýskova práce v dětských sborech (sborník Musica viva in schola XII, Brno 1995, s. 163-166).

Česká dětská sborová interpretace a tvorba v dneąní hudební výchově (sborník Dějiny hudební výchovy, Muzikologické studie 5, Ostrava 1996, s. 211-215).

Lidová píseň v interpretaci dětských pěveckých sborů (sborník Lidová píseň a hudební výchova, Olomouc 1997, s. 83-89).

K problematice vydávání a edic české sborové tvorby pro děti (sborník Kritické edice hudebních památek II, UP Olomouc 1996, s. 164-168).

K otázce apercepce Janáčkovy hudby (Sborník z konference Janáčkiana 1996, Ostrava 1997, s. 46-57).

Musiktheater in mährischen Schulinstitutionen (sborník Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa, Tagungsbericht, Chemnitz 1998, Heft 3, s. 198-210).

Instruktivní klavírní literatura Eugena Suchoně (sborník Eugen Suchoň v kontexte eu-rópskej hudby 20. storočia, Bratislava 1998, s. 97-103).

Folklór v klavírní instruktivní literatuře dvacátého století (sborník Musica viva in scho-la XV, Brno 1999, s. 69-75).

Die Legende vom Rattenfänger in der tschechischen Kultur (sborník Musicologica Olomucensia V, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 2000, s. 31-39).

Bohuslav Martinů ve sborové tvorbě pro děti (sborník Bohuslav Martinů český a světo-vý, Ostrava 2000, s. 41-46).

Dětský sborový zpěv (sborník Cantus choralis 99, Ústí nad Labem AUP 61, Studia mu-sica VIII, s. 125-128).

Fibich als Liederkomponist (sborník Fibich - Melodrama - Art nouveau, Praha 2000, s. 109-114).

K tradici sborového pěvectví na Moravě. 1.část - Historie dětského sborového zpěvu na severní a střední Moravě. (Kritické edice hudebních památek VII, Hudba v Olomouci - historie a současnost II, Olomouc 2004, s.234-252).

Literatura

I. Lexika

Vyslouľil, Jiří: Hudební slovník pro kaľdého II (Vizovice 1999).

II. Ostatní

Recenze na monografii o Pavlu Bořkovcovi: Lidové noviny 22. 9. 1995, s. 3 (Petr Kofroň); Hudební rozhledy 49, 1996, č. 5, s. 34 (Jitka Slavíková); Opus musicum 28, 1996, č. 2, s. 74-76 (Jiří Fukač), Hudební věda 33, 1996, č. 2, s. 190-192 (Jaromír Havlík).

Recenze publikací K některým otázkám současné české sborové tvorby pro děti a Soudobá česká sborová tvorba pro děti předąkolního věku: Estetická výchova 1989, č. 7, s. 212-213 (Stanislav Pecháček).

Osobní informace

www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php

Pavel Kunčar (1985) vystudoval Zvukovou tvorbu (MgA. 2011) a Hudební režii (BcA. 2010) na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze. V současné době pracuje jako zvukař a hudební režisér a zároveň studuje v doktorském studijním programu na Katedře muzikologie FF UP v Olomouci. Svoji hlavní badatelskou činnost zaměřuje na vazbu mezi vznikem fenoménu hudební (zvukové) nahrávky a všeobecnou recepcí hudby širokou veřejností. Jeho vedlejší badatelské téma je spojení hudební estetiky a teologie především u soudobé vážné duchovní hudby.

Konzultační hodiny

pondělí 16.30 – 17.15

Osobní informace

Mgr. et PhDr. Ingrid Silná Ph.D., pochází z Prostějova, vystudovala Konzervatoř v Brně, obor varhany (u prof. Vratislava Bělského) a kompozici (u JUDr. Jana Duchaně), ve které pokračovala dále na Janáčkově akademii múzických umění (u prof. dr. Zdeňka Zouhara) tamtéž. V letech 2000 – 2005 byla posluchačkou doktorandského programu studia hudební vědy a hudební teorie na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Své diplomové práce věnovala tématům – Francesco Carlo Müller (1729 - 1803) – Latinské pastorální mše a Jan Leopold Kunert (1784 - 1865). Ve své práci se hlavně zaměřuje na výzkum hudebního života 18. – 20. století na Moravě. Za publikace Hudba ve farním kostele sv. Václava v Tovačově a Ezechiel Ambros obdržela čestné uznání rektora Univerzity Palackého v Olomouci. Kromě svého působení na katedře muzikologie FFUP v Olomouci vyučuje hudební teorii a dějiny hudby na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži a na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. 

Publikace

Monografie:

Hudba ve farním kostele sv. Václava v Tovačově. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2009, 164 s., ISBN 978-80-244-2426-2.

Chrámový pěvecký sbor Církve československé husitské v Olomouci-Hodolanech. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2010, 114 s., ISBN 978-80-244-2583-2.

Ezechiel Ambros. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2909-0.

František Perna – učitel a hudební skladatel. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2013, 198 s., ISBN 978-80-244-3551-0.

Hudba v olomouckých spolcích v letech 1918–1939. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2016, 300 s. ISBN  978-80-244-5079-7.

Ediční/redakční činnost:

Francesco Carlo Müller – Messa in A di Dominica pro tempore Nativitatis vel alio. Ed. Ingrid Silná. Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc 2007, 72 s. ISBN 987-80-244-1706-6.

Sága rodu Štégerů.  Ed. Ingrid Silná. Město Tovačov. Tovačov 2008. 225 s.

Hudba v Olomouci a na střední Moravě III. Ed. Ingrid Silná. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009,  260  s., ISBN 978-80-244-2362-3.

Amatérské divadelnictví na Tovačovsku. Ed. Ingrid Silná. Město Tovačov, Tovačov 2010, 247 s., ISBN 978-80-254-6619-3

Studie a články

Chrámová hudba v Kroměříži v první polovině 19. století. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec. Ed. Eva Vičarová. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2007, s. 83-94., ISBN 978-80-244-1763-9.

Poslední olomoucký věžný Josef Kunert. In: Olomoucký Archivní sborník. Ed. Heda Minaříková.  Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Olomouc, Olomouc 2008, s. 86-93, ISBN 978-80-86388-64-9

Tovačovský učitel a regenschori Jan Loyka (1827-1900).  Sborník Státního okresního archivu Přerov. Ed. Jiří Lapáček. Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Přerov, Přerov 2008, s. 118-122, ISBN 978-80-86388-62-5.

Francesco Carlo Müller (1729-1803) a jeho pastorální mše. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Ed. Eva Vičarová. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, s. 53-72, ISBN 978-80-244-2078-3.

Chrámová hudba v Tovačově. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Ed. Eva Vičarová. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, s. 73-89, ISBN 978-80-244-2078-3.

Historie varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně. In: Kojetín v proměnách času – sborník.  Ed. František Řezáč. Městské kulturní středisko Kojetín, Kojetín 2009, s. 177-186, ISBN 978-80-254-4254-8.

K historii varhan kostela sv. Václava v Tovačově. Sborník Státního okresního archivu Přerov. Ed. Jiří Lapáček. Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Přerov, Přerov 2009, s. 22-28, ISBN 978-80-86388-75-5.

Ezechiel Ambros organizázor hudebního života v Prostějově na přelomu 19. – 20. století. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě III. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Ed. Ingrid Silná, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009, s. 145-160, ISBN 978-80-244-2362-3

Pěvecký sbor v Husově sboru v Olomouci. In: Olomoucký archivní sborník 9. Ed. Heda Minaříková, Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Olomoucm, Olomouc  2011, s. 138-151,  ISBN 978-80-86388-92-2.

Turmmusik im 19. Jahrhundert in Litau. In: Musicologia olomucensia 13.  Ed. Petr Lyko, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, Olomouc 2011,  s. 81–92, ISSN 1212-1193.

Jubileum olomouckého MPS Haná. In: CANTUS 2/2012. Ed. Karel Kašák, Unie českých pěveckých sborů, Praha 2012, s.  12-13, ISSN 1210-7956

Pěvecký sbor v Husově sboru ve Velké Bystřici. In: Olomoucký archivní sborník 10. Ed. Heda Minaříková, Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Olomouc 2012, s. 104-110, ISBN 978-80-86388-98-4.

Hudební sbírka kostela sv. Václava v Tovačově. In: Muzikologické fórum, 1/2012. Ed. Markéta Kratochvílová, ČSHV Praha 2012, s. 58-62, ISSN 1805-3866.

Šedesát let mužského pěveckého sboru Haná. In: Olomoucký archivní sborník 10. Ed. Heda Minaříková, Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Olomouc 2012, s. 111-116, ISBN 978-80-86388-98-4.

Hudba v kostele sv. Markéty v Troubkách ve druhé polovině 19. století. In: Sborník Státního okresního archivu Přerov. Ed. Jiří Lapáček. Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv Přerov, Přerov 2012, s. 41-46. ISBN 978-80-87632-00-0

Prostějovská léta Viléma Steinmana. In: Musicologica Olomucensia 16, December 2012. Ed. Markéta Koptová, Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, Olomouc 2012, s. 93–107.  ISSN 1212-1193.

Pěvecký sbor prostějovské Farní cyrilské jednoty v letech 1890-1915. In:  KROK: kulturní revue Olomouckého kraje, 2014, 11(4), s. 20-24. ISSN 1214-6420.

Žerotín. In: Vičar, Jan a kol. Hudba v Olomouci 1945-2013. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s. 299-308. Memoria artis. ISBN 978-80-244-3629-6.

Elysium Roberta Hejnara. In: Vičar, Jan a kol. Hudba v Olomouci 1945-2013. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s. 579-582. Memoria artis. ISBN 978-80-244-3629-6.

Vítězslav Tugendlieb. In:  Z hudební historie Hranicka a Lipenska. Ed. František Kopecký, MAS Moravská brána, z.s. 2015, s. 14-20. ISBN 978-80-906277-0-3.

Rudolf Heider.  In:  Z hudební historie Hranicka a Lipenska. Ed. František Kopecký, MAS Moravská brána, z.s. 2015, s. 21-26. ISBN 978-80-906277-0-3.

Naděžda Kniplová. In:  Z hudební historie Hranicka a Lipenska. Ed. František Kopecký, MAS Moravská brána, z.s. 2015, s. 27-32. ISBN 978-80-906277-0-3.

Koncertní zájezd Občanské besedy Jurik v Hranicích do Cařihradu roku 1928. In:  KROK: kulturní revue Olomouckého kraje, 2015, 12(3), s. 54-56. ISSN 1214-6420.

Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci – současnost a perspektivy. In: Muzikologické fórum, 1-2/2015. Ed. Lubomír Tyllner, ČSHV Praha 2015, s. 137-141, ISSN 1805-3866.

Olomoucké sokolské divadelnictví v letech 1918-1938. In:  KROK: kulturní revue Olomouckého kraje, 2016, 13(1), s. 42-44. ISSN 1214-6420.

Malý portrét koncertní pěvkyně Gertrude Pitzinger. In:  KROK: kulturní revue Olomouckého kraje, 2016, 13(3), s. 21-23. ISSN 1214-6420

Výuka předmětu APH (2020):
Link na sylaby pro předmět APH (komplet) včetně podmínek pro zápočet (vypracování referátů):
https://ulozto.cz/folder/b4tVUSmkX6V0
heslo: ffup2020

Osobní informace

Václav Kramář studoval soukromě hru na klavír a hudební teorii. Po gymnáziu v Chrudimi a Právnické fakultě v Brně vystudoval obor muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, kde na základě své disertační práce vydal publikaci „Hudební dílo a plagiát pohledem muzikologie a autorského práva“ (2014).

Od roku 2007 vyučuje na Církevní konzervatoři Opava, externě vyučuje rovněž na katedře muzikologie v Olomouci (nauka o harmonii, autorské právo a hudba), krátce přednášel též na Katedře jazzové interpretace JAMU.

Působí jako hráč na klávesové nástroje v různých hudebních formacích (např. jazzbarockní částečně autorský projekt Ostaš, dále kapela Sporcelain houslisty Pavla Šporcla, doprovodná kapela zpěvačky Venduly Příhodové, částečně autorská poprocková formace Gazdina Roba, jazzrockové seskupení RHG kolem ostravského kytaristy Rudy Horvata, či autorský projekt jazzrockových chansonů na české básnické texty Off Side Story). Hudebně spolupracuje s ostravskými, brněnskými, olomouckými a pražskými divadelními soubory, které se zabývají improvizací (Odvaz, Kamarádi nacvičených scének, Just!Impro, Olivy).

Je autorem více jak 150 převážně písňových skladeb a filmové hudby k historické grotesce Ostravské děje (2008), kompozičně si vyzkoušel v roce 2016 též pole vážné hudby (hudební freska pro klavír a housle „Pythagorovo veto“). V roce 2007 natočil v rámci svého autorského projektu Off Side Story album „Zimohrátky“, na něž v současné době navazuje chystaným albem „BlueSonety“, na němž spolupracuje rovněž se známými osobnostmi a interprety současné populární hudby. Je rovněž autorem hudby k albu dětských písní v rámci multimediální knihy „Jmenovánky“ (2013).   

Oborové zaměření

Autorské právo
Populární hudba
Hudba 20. století
Hudební teorie

Publikace

Kramář, Václav: Hudební dílo a plagiát pohledem muzikologie a autorského práva. Olomouc: Vydavatelství UP, 2014. 518 s., ISBN: 978-80-244-4283-9

Filip Karlík (1983) vystudoval muzikologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, absolvoval prací Otakar Ostrčil: Suita c moll pro velký orchestr, op. 14 (Bc. 2009, oceněna prémií Nadace Leoše Janáčka) a Tvorba Zdeňka Lukáše realizovaná v elektroakustickém studiu (1968–1972) (Mgr. 2012). Od roku 2012 zde pokračuje v doktorském studijním programu s badatelským záměrem Hudební spisovatel a skladatel Emanuel Chvála. Jeho zájem směřuje především k dějinám artificiální hudby přelomu 19. a 20. století a 60. let 20. století. Vyučuje předměty Práce s počítačem pro muzikology a Počítačová notosazba.

Konzultační hodiny: Út: 11:15–12:00

Václav Metoděj Uhlíř (*1988)

vystudoval Církevní konzervatoř Opava, obor sbormistrovství u MgA. Kremeny Peschakové a obor Hra na varhany MgA. Tomáše Thona, absolvoval v roce 2010 u BcA. Lukáše Kubenky. V letošním roce dokončil magisterské studium oboru Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se věnuje zejména hudebně-analytické a organologicko-dokumentační činnosti, hudební kompozici a edičnímu cyklu skladatele Jiřího Strejce. V tomto akademickém roce pokračuje v postgraduálním studiu. Paralelně studuje hru na varhany na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Z jeho publikační činnosti lze jmenovat kapitolu v knize Olomoucké hudby ve dvacátém století, nebo kapitolu o varhanách ve výroční publikaci Ostravské filharmonie. Zároveň studuje hru na varhany na akademii múzických umění. Od roku 2009 pedagogicky působil na ZUŠ ve Zlatých Horách, od roku 2012 učí na ZUŠ Žerotín-Olomouc. Je  varhaníkem chrámu sv. Mořice v Olomouci. Z koncertních vystoupení lze jmenovat spolupráci s Filharmonií Hradec Králové a Filharmonií Zlín, nebo tradiční vánoční koncerty s Jaroslavem a Julií Svěcenými. Zaměřuje se na hudbu 17. a 20. století, zejména na českou varhanní tvorbu.